Video: Sárka už má 10 měsíců – mamánek, „kila“ nahoře, paci paci a „to plazení snad už za chvíli přijde“

Sáruš už táhne na jeden rok. Věřili byste tomu? Já ne.

Co se za ty 2 měsíce od posledního videa (mrkněte tady) změnilo?

Sárinka má novou „tetu“ na rehabilitace. Naše původní teta Simča z Havířova měla totiž tříměsíční nemocniční pauzu, a tak jsme si domluvili tetu jinou. A to hned z vedlejšího Místku. Do Havířova jsme jezdili proto, že jsme na ně dostali doporučení jako na Bobath specialisty se zkušenostmi s dětmi s Downovým syndromem. Ale pro nás příjemným překvapením bylo, když jsme zjistili, že i nová teta Barča z Místku je Bobath specialistka, dělá se Sáruš stejné cviky jako teta původní a navíc to s ní umí líp = Sára u toho sice taky brečí, ale míň než předtím :-).

Pro děti s Downovým syndromem a obecně pro děti s hypotonií – nízkým svalovým napětím – jsou rehabilitace a denní cvičení velmi důležité. Proto jsme se snažili a snažíme vybrat tu nejlepší možnou péči. Více o rehabilitacích a jiných cvičeních zde.

Sárinka sice moc neroste, ale zato se pěkně kulatí. Problém s neprospíváním je tedy snad konečně zažehnán. Na desetiměsíční prohlídce měřila Sárinka 64 cm a vážila 7 170 g.

Klasické růstové a váhové grafy vypadají jinak než ty pro děti s Downovým syndromem. Proto se nebojte, když bude vaše dítě zpočátku méně růst (taky ale nemusí). Čeští pediatři s tím nemají téměř žádnou zkušenost, tak je o tom informujte, aby vás nehnali do nemocnice kvůli malému růstu a váze jako nás se Sárinkou. Grafy pro děti s DS brzy nahraji na tento blog, nebojte :-).

Sárinka se konečně přetáčí na záda i na bříško, válení sudů (spíše sudu) se jí ale povede spíš omylem. Už strašně moc chce lézt, ale pořád to nejde. Rehabilitačními cviky se ji snažíme různě stimulovat a motivovat. A věříme, že to přijde brzy. A když ne brzy, tak později, to je jisté :-).