Přiznávám se – poslední dny, či vlastně týdny, jsem blog jaksi nezvládala. Že by to bylo nastupujícím jarem, které lákalo ven téměř neustále? Anebo Velikonocemi, jarní únavou či jinými povinnostmi? Leností to samozřejmě být nemohlo, to je jasné!

No zkrátka – důležité je, že jsme konečně zvládli dodělat Sárinky video za 12. měsíc! A taky to, že jsme ty první narozeniny naší cácorky řádně oslavili!

O tom, jak se Sárinka vyvíjí, jsem už článek psala (pokud jste nečetli, mrkněte tady). Bylo to sice už před více než třemi týdny, ale od té doby se nic nezměnilo. I když teda vlastně jo!

Tradáááááááá – předevčírem se Sárince vyklubal první zub!

I v tomto mě musela trumfnout – mně se první zub vyklubal „už“ v 11 měsících (a to si moje maminka myslela, že jsem poslední mimčo z posledních, kterému se kdy zub vyklubal). Myslela jsem si, že rychlost prořezávání zubů nemá s Downovým syndromem nic společného, protože třeba Sárinky o měsíc starší kámoška Beatris (rozhovor s její maminkou najdete tady) má první zub už asi od 6. měsíce. Před chvílí jsem se ale dočetla, že:

U dětí s Downovým syndromem bývá růst zubů opožděn, ale jejich kazivost je relativně nízká (odkaz zde).

Jupijou! Jen ať zoubky rostou pomalu, ta snížená kazivost se mi ale líbí moc. Snad tedy i toto bude případ naší Sáruš :-).

A jak vypadala oslava?

Mňo, příliš povedených fotek nemáme. Ale nevkusné narozeninové čepičky nemohly chybět! A Sárince chutnal dort a to je hlavní! Dělala jsem korpus z banánů a celozrnné mouky, krém z lučiny a borůvek (inspirovala jsem se na této stránce, ale nepoužila jsem všechny zmíněné ingredience). Děsně zdravé to bylo! A překvapivě i celkem dobré ;-).

Hlavní Sárinky dárek byl interaktivní hudební stolek (můžete ho vidět na poslední fotce a taky na tomto odkazu ), ze kterého je momentálně nejvíce nadšený asi tatínek. Vybrali jsme ho proto, aby Sárinka měla tendenci prozkoumávat jednotlivá tlačítka, funkce a barvy, aby se u něj zabavila při sezení (zatím sedí spíš pod stolkem, nohy stolku jsme museli sundat, jelikož jsou dost vysoké) a v budoucnu aby jí posloužil jako takové „chodítko“ a motivátor ke stoupání. Snad tedy poslouží svému účelu!

Pro mimča s Downovým syndromem jsou z důvodu hypotonie (nízkého svalového napětí) vhodné tvrdé hračky, nejlépe třeba i vibrující, které budou vnímat a pořádně cítit. Naopak třeba plyšové hračky se jim můžou líbit vizuálně, ale vhodné příliš nejsou – právě proto, že budou mít velký problém je pořádně uchopit a „cítit“.

Tak. To je pro dnešek všechno. Doufám, že se vám video ze Sárinky 12. měsíce bude líbit. A taky doufám, že v příštím videu už nám Sárinka to plazení konečně předvede! 😉