Video: Sáruš je naše šestnáctka (naštěstí zatím jen v měsících) – moře, suchozemský kraul, stolování, Jeseníky a nočník!

Tak bez okolků – Sára se pohybuje! Ano, je to nové, průlomové, na to jsme všichni čekali! Nebudeme to natahovat, radši se podívejte na video 😉 (nebo čtěte dále).

Co nového tedy přinesl 15. a 16. měsíc?

1. POHYB VPŘED – říkejme tomu PÍĎALKOVÁNÍ

Nedovedete si představit, jak obrovskou radost jsem měla, když Sárinka poprvé „zapíďalčila“. Rozumíte, „běžné“ (= s typickým počtem chromozomů) děti v jejím věku už běhají, ale to naší Sárinku vůbec neznepokojuje a stále si jede svým tempem. Někdy jsme si s Danem dokonce říkali, že nám tak nějak přijde, že se Sáruš prostě holt hýbat nebude. A ono to přišlo! Ano, její styl (těšte se na video!) se nedá nazvat ani plazením, lezením už vůbec ne, ale troufnu si říct, že Michael Phelps by na ni hrdý byl – vypadá to totiž spíš jako kraul na suchu. Přišlo to znenadání za miskou rozinek, o kterých jsem neměla ani ponětí, že by mohly Sáruš chutnat. Když jsem viděla, že se ke mně (rozuměj za miskou rozinek) začíná pomalu přibližovat, vytryskly mi do očí slzy. Radosti samozřejmě. Radujeme se ze Sárinky pokroku, i když oproti jiným je tento její nový um tak trochu  úsměvný. Ale ne pro nás a ne pro ni.

Malý krok pro lidstvo,

velký krok pro Sárinku! 😉

2. Velký pokrok ve stolování – samostatné snídaně a svačinky

Tak tohle je taky pecka. Sárinka až do 14. měsíce nechtěla jíst sama – do ruky si vzala maximálně křupku, nebo nějakou tyčinku (a někdy ani to ne), ale o tom, že by sama jedla rohlík nebo třeba chleba nakrájený na kostičky nemohla být ani řeč. Přišlo to vlastně ve chvíli, kdy jsme jí k jídelní židličce přidali stolek. Jako by na to čekala – vždyť kde jinde stolovat  než u stolu. Lžičkou se sama tedy ještě nenají, ale k snídani smlsne chleba s lučinou (nakrájený na kostičky) a k sváče si dá sama meruňky nebo meloun (nakrájený). Ve videu se zrovna láduje rybízovým koláčem!

3. Akce nočník aneb už je to velká holka

Tato prezentace vyžaduje JavaScript.

Sama tomu pořád nemůžu uvěřit, ale Sárinka má už několik dní většinou suchou plínku a vyčůrá se až ve chvíli, kdy ji posadím na nočník. Posazovali jsme ji od malička hlavně z důvodu bolestivého vyprazdňování, takže si nejspíš na nočník zvykla a teď ho vyžaduje. Snad jí to tak vydrží. Tedy ne ten nočník, časem samozřejmě přejde na záchod 😉.

4. Ozdravovna na mořském vzduchu

Jsme zachráněni – od osudového 11. 2., kdy Sárinka chytla jistou virózu, byla neustále zahleněná vlastně až do konce června! Ale simsalabim – po návratu z nádherného chorvatského ostrova Hvar ji vše přešlo jako mávnutím kouzelného proutku. A to jsme na Hvaru byli jen 5 dní! Rozhodně doporučujeme všem – terapii slanou vodou a mořským vzduchem!

5. Další povedené pokusy o znakování

Čím dál tím víc opravdu vnímá, co říkáme a snaží se na to reagovat. Jelikož je u ní předpoklad opožděného nástupu řeči, snažíme se s ní znakovat. Zatím je toho poskrovnu, ale takové „papat“, „prosím, prosím“, „hodná“, pá pá“, „tááááhle veliká“ už zvládne celkem bezpečně. I když samozřejmě že většinou, ne vždycky 😉. A pak má pár svých znaků, u kterých jsem ještě neidentifikovala, co by mohly znamenat… Teď je hlavně na nás, jak důslední budeme a s jakou frekvencí budeme procvičovat stará a učit nová slova. A objevovat Sárinky již existující „slovník“. Tak držte, prosím, palce!

6. Jeseníky s kámoškama

A spoustu dalšího. O tom ale třeba příště.

Všem přejeme KRÁSNÉ LÉTO, ať si užíváte i těch deštivých dnů a ať jste s těmi, které máte rádi.

 

1 comments

  1. 👍 super pokroky, úžasné videa a fotky! Koukám ze jen a jen rostete!
    Fajn že je rýma pryč, jen doufám že po návratu domů se nevrátila taky, dejte vědět 😉

    Jo a bloggerka slavila také rok, tak vše nej do toho druhého ✌️

    Líbí se 1 osoba

Napsat komentář