Další dva měsíce uběhly nějak podezřele rychle a my vás se Sáruš zdravíme z lázní v Klimkovicích. Je to tak, na měsíc se z nás staly lázeňské švihajdy.

Videoreport z lázní na vás čeká v následujícím videu za Sárinky 18. měsíc. A nejen to, uvidíte třeba taky, jak nám ten náš špunt roste (do krásy samozřejmě 😉 a trošku i do šířky, holt jí chutná) a co nového se za ty dva měsíce naučila. Tak pěkné pokoukáníčko 😉.

CO NOVÉHO PŘINESL 17. A 18. MĚSÍC?

1. SAMOSTATNÝ SED aneb gymnastické srdce se projevilo

Sárinka sice sedí už nějaký ten pátek, ale sama se do sedu předtím dostat nezvládla. To se jí podařilo začátkem jejího 17. měsíce na pláži u Máchova jezera. Bylo to zcela nečekané a zcela speciální – jak uvidíte ve videu, Sáruš má specifický způsob (způsobený pro změnu hypermobilitou kloubů), kdy si sedá přes roznožku z polohy na břiše.

Vypadá to opravdu stylově a kdejaká gymnastka by jí mohla závidět. Dle doktorů a rehabilitačních pracovníků je to samozřejmě naprosto nevhodné. Ale my jsme to řádně oslavili!!!

2. PINZETOVÝ ÚCHOP A POKUS O SAMOSTATNÉ JEDENÍ LŽIČKOU

Pamatujete si na minulé video za 16. měsíc? Sárinka v něm mimo jiné předváděla své samostatné stolování, kde se sama láduje rybízovým koláčem. K pinzetovému úchopu kousků to mělo ale daleko. No a to teď vypilovala. Slááááva. Co se týče samostatného jezení lžičkou, tak to je opravdu zatím v plenkách. Sárinka dlouho při jídle lžičku vůbec nechtěla v ruce a hned ji odhazovala, což se teď změnilo a lžičku si sama strká do pusy. Ideální na to je třeba bramborová kaše (mojí lepivé konzistence 😉), která jí ze lžičky nesletí ani při náruživém máchání. Uvidíme, jestli se nám toto podaří dopilovat do příštího videa. Držte palce!

3. NAVLÉKÁNÍ KOLEČEK A STAVĚNÍ VĚŽIČEK

Sárinka si nám sedla a je poněkud statická. Pohybu moc nedá (pokud zrovna nesnědla v cukrárně dort, to z toho pak skáče pomalu i z postele), máme tedy aspoň prostor k trénování jiných dovedností – začalo ji bavit navlékat kolečka na kužel, stavět věže z kostek a víc se rozvíjet v jemné motorice.

4. LÁZEŇSKÁ POHODA

Sárinka má kvůli své hypotonii (nízké svalové napětí a s tím ruku v ruce jdoucí pomalejší psychomotorický vývoj) nárok na každoroční lázně. A tak jsme od 13. září v sanatoriu Klimkovice – končit bychom měly 11. října. Moc se nám tu líbí – bodejť by ne, je tu o nás postaráno po všech stránkách –  je zde krásné prostředí i okolí na výlety, máme tu kamarády a Sáruš má hlavně „full service“, co se rehabilitací a různých terapií týče. A nesmím zapomenout zmínit lázeňskou kavárnu a cukrárnu, kde jsme častými hosty O:-). Více info o celém lázeňském pobytu ve videu!

A spoustu dalšího…

Radostný barevný podzim všem. A slovy Jána Zákopčaníka: „slunce v duši“ 😉.