Dopis otce dceři s Downovým syndromem v její svatební den – „všechny tvé plány ti vycházejí právě pro to, že jsi taková, jaká jsi“.

MÝTUS: Dospělí s Downovým syndromem nejsou schopni uzavírat a vést vztahy vedoucí k sňatku.

PRAVDA: Výše uvedené není pravda 😉. 

Pomáhat obléct svou dceru do svatebních šatů a sledovat ji, jak říká ano lásce svého života, to je asi sen každé matky. Samozřejmě, že bych si přála to samé. Ale vím, že to v případě Sárinky nejspíš nebude tak jednoduché. Bude záležet na strašně moc faktorech, zda-li bude samostatná a soběstačná (v což pevně doufáme), zda-li najde někoho, s kým by chtěla život sdílet, zda-li si bude plně uvědomovat, co život v manželství obnáší (což si ale, ruku na srdce, mnohdy plně neuvědomíme ani my, „běžní“ jedinci 😉) a v neposlední řadě jí bude třeba zodpovědně vysvětlit, jak a proč mít či případně spíše nemít děti. Toto bude asi hodně těžké… Ale na to si ještě pár let počkáme, naštěstí.

Před třemi lety v červnu proběhla svatba Jillian s Ryanem, mladých lidí s Downovým syndromem. Ráda bych vám zde dala překlad dopisu, který napsal Jillien v ten den její tatínek (originál dopisu najdete ZDE). A připravte si minimálně dva balíčky kapesníků, budete je potřebovat!

gallery-1441041661-enhanced-15496-1440966617-1

Drahá Jillian,

dneska je den tvé svatby, 27. června 2015. Za dvě hodiny vkročíš do jedinečné životní etapy. Bude to krok, kterým podtrhneš to, co jsi doposud dokázala. Nevím, jaká je pravděpodobnost toho, že by si žena s Downovým syndromem vzala lásku svého života. Jen vím, že jsi v tomto porazila všechny předsudky.

Jsi nahoře v patře, kde spolu s maminkou a družičkami finišuješ přípravu. Vlasy máš dokonale spleteny nad štíhlým krkem. Tvé vyšperkované šaty přitahují každý záblesk pozdního odpoledního slunce. A tvůj makeup (ta rudá rtěnka!) – nějakým způsobem vylepšuje tvou krásu, která je od narození čím dál tím větší. Tvůj úsměv je kvetoucí a věčný.

Jsem venku pod oknem a dívám se nahoru. Žijeme pro chvíle, jako je tato, kdy se naděje a sny prolínají. Když se všechno, co jsme si vždycky představovali, jakoby zhmotňuje. Blaženost. Teď právě si to uvědomuji.

Chtěl bych ti říct všechno a zároveň nic. Když ses narodila a pak během dalších let, jsem se nikdy nebál o to, čeho dosáhneš na „akademické půdě“. Věděli jsme také, že respekt si u svých vrstevníků dokážeš získat. Co jsme ale nemohli nikterak ovlivnit, bylo, aby tě měli tví vrstevníci rádi. Aby tě přijímali a kamarádili se s tebou. Říkali jsme si: „Co by to bylo za život dítěte, kdyby neprožilo přespávání u kamarádů nebo narozeninové párty?“

Když ti bylo 12, přišla jsi za námi dolů a prohlásila jsi: „Nemám žádné kamarády.“ Tenkrát jsem plakal, tak moc bolestně mě to zasáhlo.

Všichni si pro své děti (ať už běžné, nebo jakkoli jiné) přejeme to stejné. Zdraví, štěstí a schopnost zapojit se ve společnosti a užívat si života. A o tebe jsem se v tomto bál, Jillian.

A bylo to zbytečné. Socializace ti jde naprosto přirozeně. Na základní škole ti říkali „starosta“ kvůli tomu, že jsi uměla každého zapojit. Na střední škole jsi tančila v juniorském tanečním týmu. Na vysoké jsi strávila čtyři roky a zapůsobila jsi na každého, koho jsi potkala.

Vzpomínáš si, co všechno říkali, že nikdy nebudeš dělat, Jills? Prý n;ikdy nebudeš jezdit na kole nebo dělat jakýkoli sport. Nikdy nepůjdeš na vysokou školu. A rozhodně se nikdy nevdáš. A teď se na sebe podívej…

Jsi nejhezčí osoba, kterou znám. Někdo, kdo dokáže žít život plný empatie a sympatií, bez agendy a chamtivosti, s takovým se chceme znát všichni. Všechny tvé plány ti vycházejí právě pro to, že jsi taková, jaká jsi.

Řekl bych ti, abys dala svému snoubenci, Ryanovi, celé své srdce, ale to bych opakoval něco, co je zřejmé. Řekl bych ti, abys na něj byla laskavá a jemná. Ale taková ty jsi, na každého, koho znáš. Popřál bych vám život plný přátelství a vzájemné úcty, ale vy dva jste spolu deset let, takže respekt a přátelství už ve vašem vztahu dávno jsou.

Před deseti lety přišel k našim dveřím mladý muž v obleku a řekl: „Jsem tu, abych doprovodil vaší dceru na školní ples, pane.“ V tu chvíli zmizel všechen strach, který jsem o tebe a tvoji budoucnost měl.

Teď spolu s Ryanem vstupujete do nové etapy. Je to nová výzva, která pro tebe není o nic náročnější, než pro kohokoli jiného. Možná to pro tebe bude dokonce méně náročné, vzhledem k tomu, jaká jsi. Štěstí nacházíš snadno. Jsi šťastná a často a lehce činíš šťastnými druhé.

Teď jsem tě spatřil. Přípravy jsou u konce a dveře se otevřely. Moje malá holčička, celá v bílém, překračuje práh dalšího ze svých snů. Stojím jako bez dechu a snažím se tento moment zapamatovat. „Jsi krásná,“ to je to nejlepší, na co jsem se zmohl.

Jillian mi poděkuje. „Vždycky budu tvoje malá holčička,“ řekne mi potom.

„Ano, budeš,“ zvládnu odpovědět. „Pojďme“.

Za korekci překladu děkuji skvělému rodilému mluvčímu Jacobovi Jankovi 😉.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s