„Proč bych měl oslavovat, že má někdo o kolečko víc?“ může někdo podotknout na téma Světového dne Downova syndromu (každoročně se slaví 21. 3. – jedinci s DS mají ztrojený 21. chromozom). Inu😉. Není slavit jako slavit.

My jsme 21. března neoslavovali Downův syndrom jako takový. Ale když už se shodou náhod stalo, že má naše Sárinka chromozom navíc (podstata Downova syndromu, více třeba tady), chceme obzvlášť v tento den poukázat na to, že život s touto diagnózou není méněcenný nebo politováníhodný. Že je trochu jiný, ale rozhodně ne horší (na super video o tomto tématu mrkněte tady). A zkrátka zvýšit povědomí o této jinakosti, která se stala strašákem těhotných maminek během prenatálních screeningů.

Sárinka nelenila a v rámci „oslav“ tohoto Světového dne byla pozvána do frýdecké Základní školy Petra Bezruče, aby tam ve třídě 3.C zvyšovala povědomí svou pouhou přítomností 😉.

A myslím, že se to podařilo opravdu dobře. Sáruš byla dobře vyspaná, najezená, v ruce třímala křupku, házela na děcka své promakané ksichtíky a dávala si se všemi „high five“. „Já mám taky dvouletou ségru, ale Sárinka je mnohem milejší a roztomilejší,“ podotkla jedna třeťačka a nepřestávala Sáruš hladit (naštěstí pro všechny měla Sárinka dobrou náladu, protože opravdu ne vždy se jeví jako milá a roztomilá). A o to přesně šlo. Ukázat nové generaci, že Downův syndrom je něco normálního, čeho není třeba se bát. Aby se jednou, až budou podstupovat prenatální diagnostiku a vyjde jim vyšší riziko této diagnózy, nezalekli a dali i takovému dítku šanci na život. Aby byli příznivci inkluze a nevnímali lidi s odlišností jako přítěž společnosti. Aby chápali, že být jiný, neznamená být horší.

Nebojme se o Downově syndromu mluvit, bořit mýty a poukazovat na realitu. Jako to dělali v Mateřské škole Paskov a ve spoustě dalších školách, školkách, pracovištích i institucích, kde se do „oslav“ tohoto dne zapojili. Děkujeme všem!