Je tomu přesně týden, co v Praze v krásné podolské restauraci SOHO probíhal slavnostní galavečer s vyhlášením vítězek této soutěže. A mně došlo, že jsem vám ani pořádně nepoděkovala a nedala sem tu skvělou zprávu, že to náš blog v kategorii Maminka blogerka roku 2019 vyhrál 💃🏆.
Obrovské DÍKY. Díky vám všem, kteří jste nás dostali až do finále! Kteří jste neúnavně den co den, někteří z vás hodinu co hodinu, hlasovali jen proto, abychom postoupili. Je to i vaše vítězství ❤️.

Jak celý den a následný slavnostní galavečer probíhal?

***Na záznam z přímého přenosu se můžete podívat zde***

V úterý 15. října nastal den D. Celý den v mé rodné Praze a celý den bez dětí 💃. Sešli jsme se už v 9:30 na snídani a to v již zmíněné pražské restauraci SOHO. Osazenstvo bylo ryze ženské až na jediného zástupce mužského pohlaví – a to milého mladého pána z firmy Fun baby , který byl ale z té přemíry ženskosti značně na rozpacích 😉. Devět finalistek, 3 patronky (Tamara Klusová, Andrea Růžičková a Marika Šoposká), šéfredaktorka časopisu Maminka Alice Rossi a další členové poroty.  Cílem bylo seznámit se. Představit své životní příběhy. A musím říct, že jsem byla v tu chvíli vděčná, že jsem si do kabelky nezapomněla přibalit kapesníky.

Znovu jsem si díky příběhům ostatních finalistek uvědomila, že to, že jsme zdraví, není vůbec samozřejmé. A Sárinka že má „jenom“ Downův syndrom, nic víc. Naučí se chodit, běhat, mluvit, bude žít plnohodnotný život. To taky není samozřejmostí. Vitamín „V“ – vděčnost ❤️ (jak říká moje maminka).

Díky Andrejce , finalistce za kategorii Maminka hrdinka, jsem si dál uvědomila, že člověk může žít naplno, i když je nemocný. A možná právě proto. Prožívá opravdu každý den tak, jako by to byl jeho poslední. Andrejka bojuje s rakovinou, ale srší z ní optimismus a radost, pomáhá, kde se dá, rozjíždí projekty, miluje svého syna a má s ním skvělý vztah. Díky za takové hrdiny ❤️. Sledujte ji třeba tady na jejím instagramu. 

Díky mojí jmenovkyni Ivet (též v kategorii Maminka hrdinka) jsem si taky uvědomila, jak je důležité doufat a jít za tím, v co věříme. Její malá Sofinka se narodila se spinální svalovou atrofií. Nemoc spočívá v tom, že postupně ochabují všechny svaly, i ty, které umožňují polykání, a nakonec i dýchání. Ještě nedávno prý neexistovala žádná možnost terapie a nemocné děti umíraly do dvou let. Jenomže s tím se Ivet se svým manželem nemohla smířit. Objevili zahraniční studii na tzv. genovou substituční terapii v Bostonu. Do této studie mohlo být zařazeno pouze 22 dětí. Ivet jim hned napsala a z Bostonu se ozvali již druhý den, že Sofinku do terapie zařadí. Sofinka má velikou naději, že bude žít a že se progrese nemoci zastaví. Více o ní a její malé Sofince si můžete přečíst třeba na jejich blogu tady nebo na instagramu ❤️.

Uvědomila jsem si spoustu dalších věcí, o kterých třeba jindy. Co ale samotný galavečer?

Bylo to krásné, slavnostní a musím říct, že jsem si celou dobu připadala veledůležitě. Jak během večera kdosi zmínil – celý dnešek je o oslavě mateřství. A opravdu. Staraly se o nás vizážistky, zpíval nám Tomáš Klus 😉, bylo nachystáno výtečné občerstvení a ceny, které každá z nás finalistek dostala, jsou úžasné (poukaz na autosedačky v hodnotě 10.000 Kč, poukaz na trampolínu ve stejné hodnotě, fototiskárna, kurz focení, voucher do Dr. Maxe v hodnotě 3.000 Kč a plno kosmetiky). Podrobnou reportáž z akce si můžete přečíst zde.

Nejlepší cenou je pro nás však to, že nás čeká roční publikování na webu časopisu Maminka aneb osvěta ohledně Downova syndromu pokračuje! 😉 Za tuhle příležitost jsem nesmírně vděčná, cíl splněn na 💯 + 💯 %!

A taky jsem se seznámila s Tomášem Klusem. To též není špatné 😉.