Poslouchej mě. Objímej mě. Nekřič na mě. Neporovnávej mě. Usmívej se na mě. Aneb „Co nám děti neřeknou?“ Ale tak moc zoufale to potřebují. Všechny děti. A troufám si říct, že ty naše s Downovým syndrom možná o trošku víc.

Dneska jsem natrefila na toto krásné a trefné zamyšlení od Stáni Mrázkové (našla jsem to na FB profilu jedné známé, originální zdroj se mi nepodařilo dohledat). Pročítala jsem si to hned několikrát a musím říct, že to na mě hluboce zapůsobilo.

„Co nám děti neřeknou?“ Ale kdyby mohly, opakovaly by nám to stokrát a tisíckrát dokola. A u dětí s Downovým syndromem platí tahle „pravidla“ snad ještě milionkrát víc. Proč?

✅ Protože bývají empatičtější než ostatní.

✅ Protože často mívají problémy s vyjadřováním, o to víc potřebují gesta a pochopení.

✅ Protože bývají často odmítáni a špatně přijímáni společností. O to více potřebují ujištění, že jsou milováni. Že jsou důležití. Že jsou jedineční.

CO NÁM DĚTI NEŘEKNOU…

1. Nekřič na mě. Tehdy se tě bojím a myslím si, že když na mě křičíš, nemáš mě rád/a.

2. Poslouchej mě. Když ti něco říkám, je to pro mě důležité, dívej se mi do očí. Potom cítím, že jsem pro tebe důležitý.

3. Dovol mi vyrůstat svým vlastním tempem. Nenuť mě dělat věci, na které mám ještě čas. Pamatuj, že jsem dítě a objevuji svět nejlépe pomocí hry.

4. Miluji, když se mnou trávíš čas. Máš dobrou náladu, hraješ si se mnou, smějeme se a vytváříme krásné vzpomínky, ke kterým se rád vrátím jako dospělý.

5. Neporovnávej mě s mými sourozenci nebo vrstevníky. Možná nejsem tak dobrý v „tom“, ale zase jsem lepší v „onom“.

6. Objímej mě, když jsem smutný. Dovol mi plakat, neříkej mi, chlapci nepláčou, a že bych měl mít dobrou náladu. Moje pocity jsou skutečné. Stejně jako tvoje.

7. Nauč mě, jak se starat o své potřeby. Spát lépe, odpočívat, zajímat se, setkávat se s přáteli. Ukaž mi, že být rodičem a trávit čas se svými dětmi může být zdrojem radosti. Opravdu nechci vidět, jak se pro mě trápíš, obětuješ a potom si nervózní a frustrovaný. Bojím se, že je to kvůli mě. Mám tě moc rád a chci, abys byl šťastný, protože já jsem šťastný, že tě mám.

8. Zůstaň se mnou, když se bojím. Nedělej si srandu z mých dětských obav. Řekni mi, že jsi se taky bál tmy a dovol mi mít baterku pod polštářem nebo rozsvícené světlo než usnu.

9. Miluj mě, protože jsem. Ne proto, že běžím rychle, recituji básně a jsem slušný. Miluj mě, i když dělám chyby a potřebuji tvoji podporu. Musím si být jistý, že mě miluješ, i když něco pokazím. Já tě taky miluji, ať už děláš cokoliv.

10. Ukazuj lásku své partnerce/partnerovi. Od vás se učím řešit konflikty, řešit těžké situace a to, že vše se dá překonat a zvládnout, když se chce.

11. Pamatuj, že s největší pravděpodobností převezmu tvoje názory o mně, od druhých lidem a životě všeobecně. Udělej si čas na přemýšlení o tom, jestli jsou tvé názory pravdivé a jestli mi pomůžou. Když si myslíš, že lidi jsou zlí a využívají jiné, bude to pro mě těžší a budu v životě nedůvěřivý.

12. Vím, že mě miluješ a děláš pro mě maximum. Ukaž mi, že zlé dny a drobné pády jsou součástí života. Ukaž mi řešení a i to, jak se odpouští. Díky tomu se naučím, jak reagovat.

13. Usmívej se na mě. Tvůj upřímný úsměv mě upokojuje. Cítím se tehdy bezpečně a milovaně …. „Tvoje dítě“♡

Citace: Stáňa Procházková

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s