“Věřte ve své dítě, bez ohledu na to, co vám vnucuje společnost. Může dokázat úplně všechno,” vzkazuje rodičům dětí s Downovým syndromem maminka podnikatele s DS. Přečtěte si o něm i o dalších podnikatelích s DS.

Mít Downův syndrom neznamená, že je jedinec „odsouzen“ nepracovat, nebo být někde v chráněné dílně (tím neříkám, že je to špatně – myslím ty chráněné dílny – jsem jejich velkým fanouškem). V dnešní době je pro lidi s touto diagnózou spousta možností, jak se zapojit do chodu společnosti a dělat to, co je baví. Od práce v kavárně nebo divadle, přes výpomoc v nějakém sportovním klubu po službu v divadle. Jsem hódně zvědavá, kde nakonec „skončí“ naše Sárinka 😉❤️.

Děsně mě baví číst příběhy lidí s DS, kterým se splnil sen, a dělají, co je baví, založili si firmu nebo prostě pracují třeba v kavárně nebo restauraci. Proto bych vám tu ráda představila pár z těch, kteří si nenechali vzít svůj sen jen proto, že je druzí nechtěli zaměstnat a otevřeli si svůj vlastní podnik.

  • Pekařka COLLETTE a její pekárnička Collettey’s

Sedmadvacetiletá Collette Divitto z Bostonu je vášnivou pekařkou. Už když jí bylo patnáct, pekla o víkendech pro přátele a rodinu. Své vášni pro pečení tak propadla, že se rozhodla pro pekařské povolání. Od 22 let si začala intenzivně hledat práci, jenže v žádné pekárně ji nechtěli. Ačkoli jí to nikdo nesdělil na rovinu, to, co jí v očích zaměstnavatelů znevýhodňovalo, byl právě Downův syndrom.

„Mnoho lidí, u kterých jsem byla na pracovním pohovoru, mi řeklo, že jsem opravdu milá, ale že se pro ně nehodím,” uvedla Collette v rozhovoru pro web Upworthy. „Opravdu mě to bolelo a cítila jsem se dost odmítaná,” dodala. Nicméně se rozhodla, že se tím nenechá odradit. S pomocí své matky a sestry si založila vlastní pekárničku, které dala název Collettey’s. Hned co ji otevřela, dostávala opakovaně objednávky z vyhlášeného obchodního domu v Bostonu. A další objednávky se jen sypaly, do konce loňského roku jich obdržela deset tisíc!

“Mým zatím největším úspěchem je to, jak obrovsky můj podnik roste, takže mohu začít zaměstnávat lidi, a to i ty s postižením,” pochvaluje si mladá pekařka.

Mrkněte na inspirativní video (v angličtině) o Colette a jejím podnikání.

Collette totiž dobře ví, jak mají zdravotně hendikepovaní velký problém najít si práci. Statistiky říkají, že oproti lidem bez postižení čelí dvojnásobné nezaměstnanosti. Collette Divitto však dokazuje, že lidé jako ona jsou víc než jen práce schopní – mohou také úspěšně podnikat. Všem, kteří mají nějaké sny a cíle, ale nejsou si jisti, zda je dokáží naplnit, proto mladá pekařka vzkazuje: “Nikdy se nevzdávejte. Nenechejte se druhými zarmoutit a cítit se méněcennými. Zůstaňte motivovaní a následujte své sny.”

Zdroj článku o Collette najdete TADY.

  • Podnikatel JOHN a jeho firma John’s Crazy Socks

Mladý Newyorčan John Cronin je zvyklý žít samostatný život. Jeho rodiče i dva starší bratři ho vždy motivovali k tomu, aby dělal věci sám, aby dělal naplno to, co ho baví a pomáhali mu rozvíjet jeho potenciál. Už během střední školy hodně sportoval, měl brigádu, obstarával nákupy, uměl vařit, chodil na poštu a dělal spoustu dalších věcí. Když školu končil, přemýšlel, co dál. Věděl, že by chtěl rozjet vlastní podnikání se svým tátou. Ten souhlasil, tak přemýšleli, v čem by mohli podnikat. „Musíme rozjet byznys v tom, co tě baví“, řekl Johnovi jeho táta. A tak se rozhodli pro obchod s ponožkami, které John miluje. Vyžívá se v co nejbarevnějších a nejbláznivějších ponožkách, i proto firmu nazvali John´s crazy socks (Johnovy bláznivé ponožky). První objednávky byly hlavně od známých ze sousedství, které John vyřídil osobně. To na obchodování prý miluje nejvíc – setkávat se s nimi a vidět jejich radost. Kromě toho si užívá i propagaci, natáčení videí nebo vybírání nových vzorů ponožek. Už jich mají přes 1500 různých druhů.

Z Johna je podnikatel, co vydělává miliony. Mrkněte na video o něm (v aj).

„Naše firma má sociální i maloobchodní poslání, chceme ukázat, co je možné, když někomu dáte šanci,“ povídá John. Celý příběh o Johnovi a jeho nyní již milionovém byznysu si můžete přečíst třeba tady nebo na anglických stránkách firmy www.johnscrazysocks.com.

  • Sean a jeho velký podnik na trička Seanese

Když byl Sean malý, museli jeho rodiče překládat, co říká, protože mu nikdo jiný nerozuměl. Říkali, že mluví „seanštinou“ („seanese“ – podle jeho jména). Teď vkládá svoje nápady a myšlenky na trička, prý abychom se i my naučili mluvit jeho řečí. Proto pojmenoval svojí firmu právě „Seanese“.

Jeho hlavní misí je ukázat světu, že mít Downův syndrom není žádná velká katastrofa. Hlavně to chce dát vědět novým rodičům dítěte s DS, protože jak říká – každé dítě by mělo být oslavováno a nikdo by neměl plakat kvůli tomu, že se mu narodilo děťátko s tímto syndromem.

Sean o jeho nápadech, myšlenkách a originálních tričkách…

Jeho trička mají všechny naprosto unikátní nápis a krásný design. Však posuďte sami třeba tady. Trička jsou k prodeji i pro miminka, s nápisy jako „roztomilost najdete na 21. chromozomu“, „narodil jsem se, abych pohnul horami“ nebo „tahle země je i pro mě“. Seana můžete sledovat i na instagramu @sean_from_born_this_way, kde má přes 20.000 sledovatelů!

  • Nolan a jeho marmelády

Třicetiletý Nolan Stilwell miluje zahradničení a vaření. Obě tyto vášně se podařilo skloubit díky jeho rodině, která mu pomohla založit podnik Sweet Heat Jam Company. Nolan miloval vaření už od útlého věku, jen prý věděl, že ho v žádné kuchyni nezaměstnají. V malém podniku pracují kromě něj další mladí lidé s hendikepem, podnik skvěle prosperuje, jejich marmelády se rozváží do různých obchodních domů, Nolan provozuje ochutnávky marmelád, rád se setkává s lidi, ještě radši ale pracuje na zahradě a v kuchyni.

„Tito mladí lidé mají obrovský potenciál. Jen se na ně nesmí spěchat,“ povídá Christine Stilwell, Nolanova maminka. „A u nás v podniku mají úžasné a hlavně pohodové pracovní prostředí,“ dodává.

Mrkněte na dokument o Nolanovi a jeho firmě:

Anebo si kupte džem tady 😃.

  • Mladík Blake a jeho království ledových tříští

Před 4 lety si rodák z Texasu Blake Pyron splnil svůj sen a otevřel si vlastní bar zaměřený na výrobu a prodej ledových tříští nejrůznějších příchutí a jmen jako např. Žralokův útok nebo Hulk. Tehdy mu bylo 20 let a stal se tak nejmladším podnikatelem ve městě Sander a jediným s Downovým syndromem. Blake má v baru i zaměstnance, nicméně kontakt se zákazníky, což je jeho silná stránka, zastává on sám…

Stále usměvavý Blake dělá, co ho baví – pracuje s lidmi a podniká se svojí milovanou ledovou tříští.

„Bylo nám řečeno, že Blake nebude schopný dělat skoro nic,“ říká Blakova maminka, která mu s otevřením baru pomohla. „Neznáte nás. Neznáte naše dítě, tak ho nenálepkujte! My jsme to neudělali a dopadlo to skvěle.“ Dodává ještě, že chce povzbudit všechny maminky, aby věřily ve své dítě, nehledě na to, co jim vnucuje společnost.

Tímto seznam podnikatelů s Downovým syndromem ani zdaleka nekončí. O dalších z nich si přečtěte třeba v tomto článku.

A věřme! Nelimitujme! Nenálepkujme!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s