Tento článek už píšu 6 týdnů, nebo spíš začínám psát 6 týdnů, vždy jsem zatím skončila u nadpisu a výběru titulní fotky. Na svojí obhajobu můžu říct jen to, že nám děti v noci moc nespí. A přes den už vůbec ne 😀. Večery, které jsem dřív blogu věnovala, teď většinou patří uspávání a usínání při uspávání. A i když se náhodou zadaří a já neusnu s dětmi, tak jsem ty večery tááák unavená, že i když si třeba k blogu sednu, tak jsem tak děsivě neproduktivní, až mě to děsí – rozuměj co hodina, to řádek 🙈😅.
No ale dost už bylo výmluv, teď něco k Sárince.
LISTOPADOVÍ KONÍČCI
V listopadu jsme byli znovu na Sárinky milovaném týdenním hiporehabilitačním pobytu v Bohuslavicích u Telče přes Centrum hiporehabilitace Mirákl. Vzhledem k pandemické situaci se tentokrát jednalo o pobyt ambulantní, ubytovaní jsme tedy byli po vlastní ose v Telči (mimochodem, naprosto nádherné město, i když to asi není žádná novinka) a na koníky jsme do tamního hospodářského dvora dojížděli 2x denně (dopoledne měla Sárinka jízdu a cvičení, odpoledne pak jen jízdu). Byla to taková naše další rodinná dovolená, kterou jsme si moc užili. Sárinka teda nejvíc!
Sárinka kovbojkou. 
Naše dámské trio na náměstí v Telči. 
S tátou na náměstí na muffinku.
SÁRINKY UŽ ČTVRTÉ VÁNOCE
Pohádku jsme neviděli pořádně ani jednu, na Štědrý večer jsme večeřeli až v půl desáté a kapry jsme měli buď spálené nebo polosyrové. Ale i tak jsme si Vánoce, poprvé v pěti, užili. Sárinky nejoblíbenějším dárkem byla dětská sedačka, dokonce rozkládací, na kterou si hned vylezla, všechny ostatní dárky už přijímala na ní a vlastně z ní za celý večer pořádně neslezla 😉.
Slavili jsme s těmi nejbližšími. 
Dva malí dárečci. 
Sárinky nejoblíbenější dárek :).
SÁRINKY CESTA VLAKEM DO PRAHY
V polovině ledna jsme vyrazili do Prahy na křtiny bratrance Jonáška. Děti se na vlak strašně moc těšily, jeli jsme poprvé Regiojetem a dokonce v dětském kupé, které jsme měli celé pro sebe. V kupé byla i televize, ve které jsme si mohli pouštět animované pohádky. Z té byl ale nadšený hlavně tatínek, Sárinku a Sebíka to přestalo bavit asi po 5 minutách. V nabídce totiž nebyly jejich oblíbené pohádky jako Prasátko Peppa, Fíha nebo Krteček 😉.
Ve vlaku se Sáruš opravdu nenudila. 
Došlo i na gymnastické prvky v dětském kupé. 
S tátou byl čas i na honění holubů na Staroměstském náměstí.
SÁRINKA NA SNĚHU
Sárinka a její andělíčci. 
Sáňkování s bráchou. 
A náš pan sněhulák.
A DALŠÍ…
Brácha slavil druhé narozeniny. 
Krmení Pufa, Venci a Olivera. 
S tátou u frýdeckého zámku. 
Poprvé úspěšné samostatné houpání na houpačce bez opěrátka. 
Divoká jízda oblíbeným vláčkem s kámošem Toníkem. 
Venčení Dafné na canisterapii.
Sárinky umělecké dílo. 
Sárinka závodník. 
Oslava narozenin spolužáka Petříka.
A spoustu dalšího…
No a za měsíc a půl bude mít Sárinka čtvrté narozeniny, což je naprosto neskutečné. K té příležitosti určitě bude video za Sárinky poslední rok. Bude, nevíme ještě kdy, ale bude 😉. Tak se na něj můžete těšit s námi!
Pokud byste chtěli Sárinku vídat častěji než tady na blogu, můžete ji sledovat na Facebooku.
Mějte se parádně 💞.
"Klídek, je to jen extra chromozom" 